Předměty

Byla jí přidělena kovová šatní skříňka s číslem dvě stě patnáct. Pokud to znamenalo, že mohla mít svou vlastní, byla docela spokojená, vzhledem k tomu, že to mohlo být mnohem horší. Nechtěla se bavit vůbec s nikým, koho viděla ve své třídě. Polovina z nich vypadala na třináct, a ta druhá polovina byla od pohledu tupá jako pahýl.

Nedostačující vybavení

Nedokázala si v hlavě sesumírovat, jak se mohla dostat do tak odporné školy s ještě odpornějšími spolužáky. Jejich třídní profesorce bylo nejmíň dvě stě let a Anastázie si byla jistá, že předmět informační technologie, který má prý ta prababička učit, se bude odehrávat v kurníku a místo laptopů nebo tabletů budou používat počítadla. Při nejlepším. Rozhlédla se po místnosti, která byla označena za její třídu. Nebylo tu malováno víc než deset let, v rozích byly pavučiny.